Jabber

Marcus Youssef (Kanada)

JABBER (CHAT)

2 m, 1 ž

Když se nápis „Všichni muslimové musí zemřít.“ objevil na stěně, rozhodli se rodiče Fatimu raději zapsat do jiné školy. V té je ale Fatima jedinou dívkou s hidžábem. Od učitele se jí sice dostane maximální podpory a pochopení a spolužáci jsou také docela milí, stejně se ale necítí ve škole úplně komfortně. Postupně se spřátelí s Jorahem, který rozhodně není typ hodného kluka. Jejich přátelství roste, až spolu dvojice začne chodit. Konzervativní rodiče Fatimy o tom samozřejmě nesmí vědět, ale co je na tom vlastně špatného – vědí vůbec, co dělají jiné dívky ve Fatimy věku? Vztah mladé dvojice se sice z velké části odvíjí na chatovací platformě Jabber, má ale všechny parametry první romantické lásky. Fatima i Jorah se vydávají na neznámé území, kde se střetávají s hranicemi – svými osobními, společenskými, náboženskými i kulturními. Jejich vzájemná důvěra se prohlubuje, až Fatima jednou stiskne tlačítko odeslat poté, co si udělá selfie bez šátku.

Hra tematizuje nejen kulturně-náboženské rozdíly (původem) křesťanské a muslimské společnosti. Její záběr je mnohem širší a obecnější, platný pro všechny začínající vztahy – ostych, hledání jakési rovnováhy, úmyslné i neúmyslné přešlapy. Fatima není „jen“ muslimská dívka, je stejná jako všechny její vrstevnice a přitahuje ji zakázané ovoce. Srovnává se s ostatními, chce být jako oni a zároveň chce být i sama sebou. Hledá svou identitu stejně jako kdokoliv jiný, jen za maličko jiných podmínek než spolužáci kolem.

Autor se nevyhýbá motivům konvenčně spjatým s tématem hidžábu, nazírá je však kriticky a s humorem. Příběh se mu daří vyprávět velmi napínavým způsobem kombinujícím vypravěčské pasáže s rozehrávanými scénami. Nehledá realismus, ale baví se skutečným divadlem a hrou na „jako“ – i proto předepisuje jen tři herce ztvárňující celkem pět postav.

Hra měla premiéru v říjnu 2014 v Manitoba Theatre.