Já musím pryč

Jan Žáček

JÁ MUSÍM PRYČ

22 m, 8 ž

filmový scénář

Veškeré skutečnosti a postavy příběhu vycházejí z reality tak, jak ji dnes můžeme pozorovat kolem nás.

Jde o příběh revírníka Karla Křiklána, nezvykle čestného muže, bojujícího vždy za spravedlnost. Karel je ženatý, má dva syny. Svou rodinu miluje. Ale miluje také les a velmi ho trápí, že stromy napadají členové lesní mafie v honbě za velkými zisky. Tito mužové jsou dokonale proorganizováni a řízeni jednak svým šéfem Oldou Ferbasem, jednak jeho právníkem dr. Stodolou, jednak jsou, částečně, zaštiťováni i představitelem parlamentu, který s mafií spolupracuje především na tvorbě zákonů výhodných pro ty, kteří chtějí v lese beztrestně krást.

A tak, když jednou Karel narazí na muže nařezávající stromy (aby úřad musel vlastníkovi povolit kácení, je nutno je načerno nařezat - pak hrozí jejich napadení kůrovcem nebo jejich pád vlivem poryvů větru), vyzve je k předložení dokladů. Muži, v čele se známým místním rváčem Frantou Aujezdským, ho napadnou, surově ho zbijí a vyhrožují mu zabitím jeho i členů jeho rodiny. On se přesto nevzdá a snaží se spolupracovat s policií na odhalení celé zločinecké chobotnice. Jenže si neuvědomí, že i policie je s mafií, velmi úzce - finančně, spjata.

Paralelně s hlavním příběhem probíhá i životní osud dr. Ferbasové, státní zástupkyně, která bojuje svůj vnitřní boj. Na jedné straně by opravdu ráda stála pevně na straně spravedlnosti a dala všechny lumpy zavřít. Na druhé straně si postupně stále více uvědomuje, kdo vlastně stojí v čele lesní mafie. Totiž, že je to právě její manžel. A toho naprosto nekriticky zbožňuje a je schopna udělat kvůli němu absolutně cokoliv, včetně vzdát se své vlastní lidské důstojnosti. A její Olda toho zneužívá. Snad svou ženu také miluje, snad i ona je pro něj velmi důležitá, ale nejpodstatnější je vždy on, jeho dominantní postavení ve všem, v rodině, v podnikání, ve společnosti.

Jediný policista, nadporučík Vajner, který není na výplatní listině mafie, má příliš malou moc. Když se čestný policista pod tíhou důkazů, získaných Karlem, a spravedlnosti, své víry v ní, nakonec přece jen odváží zatknout Frantu a jeho parťáky, okamžitě se objevuje na scéně právník mafie se svým chlebodárcem Ferbasem. Velitel policie potom briskně nařizuje propuštění mafiánů. A ti se za své zatčení, za to, že si je vůbec někdo dovolil obtěžovat, mstí. Přesněji řečeno, mstí se Franta. Zabijí v chodbě jeho domu onoho jediného čestného policistu, následně napadne i Karla a jeho rodinu. Karel a jeden jeho syn končí v nemocnici, druhý syn a žena v márnici.

Karel si, když se probírá, myslí, že přežil jen on sám. Je v totální depresi. Vyprovokován snadno velitelem policie pak bere spravedlnost do vlastních rukou. Zatímco policie vyčkává v okolí domu, ve kterém se skrývá Franta, bere do rukou brokovnici a vniká dovnitř. Policie za sebe chce nechat vyřešit nepříjemnou situaci a zároveň se zbavit svědků svých vlastních prohřešků. Proto nechá Karla bez problémů odjet s Frantou za šéfem lesní mafie. A vyčkává i potom, dokud nedojde ke střelbě. Teprve pak zasahuje a zatýká Karla. Franta a jeho šéf už nežijí.

Během celé situace velitel policie konferuje s právníkem mafie a činnost policie koordinuje dle jeho pokynů. Právník ovšem podobně konferuje s poslancem, který se tak vlastně stává tím, kdo rozhodne o tom, do kdy policie počká. Poté zařídí i to, aby policie Karla propustila, aby mu právník předal značnou částku peněz a doporučil mu, aby i se synem - pro jejich bezpečí, opustil republiku. Zajistí i odvolání velitele policie, zárověň však jeho povýšení a jmenování do zahraniční mise. A těmito odchody také příběh končí, neboť - v případě Karla - když nechtěl s vlky výt, musel odejít.