Invention of Love

Tom Stoppard (Velká Británie)

VYNÁLEZ LÁSKY (INVENTION OF LOVE)

z angličtiny přeložil Pavel Dominik

20 m, 1 ž

Stoppardova hra (prem. v září 1997) je lyricko-dramatickým esejem o životě, ale hlavně době Alfreda E. Housmana, viktoriánského klasického filologa a básníka. Stoppard tu téměř surrealisticky spojuje prvky řecké mytologie se studentským světem Oxfordu Housmanova mládí. Problémy překladů řecké a římské klasiky tu mají stejné místo jako ozvěny slavného procesu Oscara Wildea.

Vynález lásky, nejen jako povznášející, ale také drásavé lidské zkušenosti, připisuje Housman svému oblíbenému římskému básníku Propertiovi. V Propertiově případě, stejně jako ve Wildeově - ale také v případě Housmana a jeho platonické lásky k veslařskému kolegovi Jacksonovi - se jednalo o lásku homosexuální. V klíčové scéně hry Jackson Housmanovu lásku zdvořile odmítá.

Paralelu k příběhu nenaplněného a potlačeného Housmanova citu, jehož energii básník vtěluje do svého nenápadného překladatelského díla, tvoří ve hře osud vášnivého extroverta Wildea. Zvláštnímu světu Stoppardovy hry, jak postupně zjistíme, nakonec nechybí ani hořce paradoxní logika. Konflikt viktoriánského pozitivizmu s dekadentním skepticismem budoucího století se nakonec zhmotní v historickém faktu. Ironií osudu to byl právě "laskavý humorista" Jerome K. Jerome, kdo svým otevřeným dopisem literárnímu časopisu rozpoutal aféru, jež vedla k Wildeově procesu a jeho odsouzení k nuceným pracím za prokázanou homosexualitu.