Ich lebe

Dagmar Knöpfel(ová) (*1956 v Heilbronnu, Německo)

ICH LEBE (ŽIJU)

7 m, 6 ž, 3 děti (představitelé hlavních rolí mohou hrát některé z vedlejších rolí; 1 muž ve vedlejší roli hraje 5 různých vedlejších postav)

Hra vznikla na základě tří dopisů Boženy Němcové adresovaných Vojtěchu Náprstkovi, které napsala roku 1861 v Litomyšli. Tam se uchýlila po rozchodu s manželem, aby mohla psát a redigovat nové vydání Babičky. V dopisech, které nikdy neodeslala, popisuje svůj neradostný manželský život a marné snahy věnovat se psaní.

Božena Němcová po velké manželské scéně odjíždí do Litomyšli k manželům Daňkovým. Její dcera Dora a syn Jaroslav ji podporují při uskutečnění jejího odjezdu-útěku před brutálním Josefem Němcem. Rodina Daňkových jí poskytne laskavé zázemí, které však již nestačí k tomu, aby nemocná Němcová dokončila svoji práci. K vystupňování diváckého pochopení zoufalého stavu hrdinky autorka použila opakování scén, kterými navozuje dojem halucinací a bludného kruhu.

Hra se odehrává v Praze a v Litomyšli a má částečně retrospektivní výstavbu. Do dialogů a monologů jsou zabudované jak texty z dopisů, tak citáty z Babičky. Kromě dobových postav vystupuje ve hře kameramanka, která děj natáčí, komentuje, případně komunikuje s postavami i s publikem. Na plátně umístěném na jevišti, které slouží jako vizuální součást hry, se promítá někdy to, co právě kameramanka točí, někdy filmové prvky.

Hra měla premiéru v roce 2000 ve Stadttheater Heilbronn, v roce 2006 se filmová verze objevila též v české distribuci.