Hoře, hoře, strach, oprátka a jáma

Karel Steigerwald

HOŘE, HOŘE, STRACH, OPRÁTKA A JÁMA (Sen)

5 m, 4 ž

(Ve hře jsou využity motivy z osudu Osipa Mandelštama, jak je popsala Naděžda Mandelštamová v knize Naděje...)

"'Vy, starý příšery, zmizte mi ze života'. To jsou motivy, od kterých jsem při psaní vycházel. Měl jsem pocit, že musím napsat hru, kterou si to jednou provždy, definitivně vyřídím. Je to jako když se probudíš z patafyzického, hrůzného snu. To bylo hnutí, které započalo svatými sociálními motivy, a tak hrozně nám zasáhlo do životů a do myšlení. Já jsem chtěl, aby to bylo něco jako oratorium, pláč za zemřelé. Kdybych neměl vkus, tak bych napsal, že to věnuji těm padesáti miliónům mrtvým. Snažil jsem se udělat nějaké divadelní gesto: Konec, už to nikdy nebude. Nebo pro mě už to nikdy nebude, ať to ze mě spadne."

Tak autor charakterizoval své pohnutky k napsání hry o lidech a společnosti na útěku: Od Berlína po Ural, od stalinských lágrů 30. let do posledního náporu východoněmeckých uprchlíků na západoněmecká velvyslanectví východoevropských hlavních měst na podzim roku 1989.

Inscenace tohoto "oratoria" v Divadle Na zábradlí (prem. 10. ledna 1991 v režii Jana Grossmana) patřila k nejzajímavějším a nejdiskutovanějším událostem v porevolučním českém divadle.

Hra byla přeložena do němčiny a angličtiny a uváděna mj. v USA (Seattle) a na pohostinských vystoupeních v Německu.