Homo Haber

Jakub Kolár

HOMO HABER

4 m, 4 ž

Hra (ideální např. jako rozhlasová) líčí krátký časový výsek ze života diskutabilní osobnosti, Fritze Habera, který jakožto vědec chemik a ač židovského původu, oddaný Němec, který byl za své vynálezy paradoxně pronásledován i vyznamenán. Po 1. světové válce se ocitl na seznamu válečných zločinců za nasazení bojového plynu na bázi chlóru (sám považoval tuto „zbraň“ ve válečném kontextu za humánní), zároveň však získal Nobelovou cenu za chemii za zvládnutí výroby amoniaku (účinné hnojivo, a tak rychlé nasycení miliónů lidí). Po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 byl jakožto žid nucen opustit spolu s některými kolegy funkci ředitele institutu, odešel do zahraničí, nicméně krátce po svém odchodu v roce 1934 zemřel na infarkt.

Příběh se odehrává v květnu 1933, půl roku po nástupu Hitlera k moci. Haber pozval pár přátel, aby jim oznámil svůj odchod z Německa. Připravovaná večeře („odlehčující“ postava hospodyně Stadlerové, služka Fanny, židovka) je však narušena vnějšími událostmi, jež do Haberova bytu přivede kromě kolegů nečekaně další postavy – Trudi Kohnweissovou, kamarádku Fanny, již napadl venku zatím „jenom“ hlouček výrostků kvůli jejímu původu, mladý zanícený plukovník Stück, jenž se zakouká do Trudi a přišel, aby získal výsledky Haberova výzkumu pro nacisty, Leni Stroseková, bývalá přítelkyně manželky Habera, jež spáchala před lety sebevraždu kvůli manželově aroganci...

Haber se tak začne jevit i ostatním spíše jako vědec uhranutý svými úspěchy a uražený tím, že ho Německo již nechce, nedokáže si vysvětlit, proč je pro nastupující režim nepřijatelný, když by mohl svůj výzkum použít opět proti nepřátelům Německa. Z dialogů postav se dozvídáme mnoho z jeho rozporuplného života, zatímco za okny bytu se schyluje k pálení židovských knih...

Hra získala 3. místo v dramatické soutěži o Cenu Alfréda Radoka za rok 2010.