Hluk, který dělají zvířata, je nesnesitelný

3 m, 4 ž (+ 18 menších dvojrolí)

Děj hry se vrací ke krvavému rozpadu Jugoslávie v první polovině devadesátých let, který je nahlížen prostřednictvím tragických osudů dvou přeživších členů jedné muslimské rodiny. Při vojenské akci, která má za účel etnicky vyčistit území, je vyvražděna téměř celá početná rodina. Přežije pouze babička a těžce mentálně postižený šestnáctiletý chlapec Armin. Scéně masakru je věnován pouze první obraz, zbytek děje se odehrává o rok později, kdy babička a Armin žijí kdesi zcela bez prostředků jako uprchlíci. Obrazy popisující všestranně obtížnou situaci uprchlíků (materiální nouze, babiččina téměř nulová možnost komunikace s němým autistou Arminem) se střídají se snovými obrazy, které se odehrávají v Arminově fantazii. V nich všichni mrtví členové rodiny žijí, povídají si s Arminem a hrají s ním hry. V průběhu děje babička zemře, Armin uteče z bytu a ocitá se v ulicích města, kde budí pohoršení. Armina se ujímá skupina bezdomovců, která ho zneužívá při žebrání. Při jedné noční opilecké scéně v parku nešťastnou náhodou umírá členka party. Její smrt neúmyslně způsobil Armin. Ten se poté ocitá v jakémsi ústavu, kde je zneužíván personálem, a nakonec v hysterickém stavu tluče hlavou do železné postele, dokud nepadne mrtev. Hra končí snovým obrazem, v němž se opět setkává se svými blízkými.
Hra měla premiéru v roce 2003 ve Štýrském Hradci v rámci festivalu Unbekante Nachbarn, Graz 2003, Kulturhaupstadt Europas, kde byla také oceněna.
Draga Potočnjaková (1958) je slovinská dramatička a divadelní a filmová herečka. V letech 1992 - 1996 vedla divadelní skupinu uprchlíků z Bosny, pro kterou psala hry. Od devadesátých let se rovněž věnuje pedagogické činnosti v oblasti dramatu.