Gewerbe

Ulrike Syha (Německo)

ŘEMESLO (GEWERBE)

z němčiny přeložila Iva Michňová

tragikomedie

4 m, 2 ž

Tragikomedie využívající komiku převleků a dvojnictví. Dva herci a jedna herečka (kromě ústřední dvojice) totiž hrají více postav.

Hlavními a v podstatě jedinými stabilními postavami této hry jsou režisér Arthur a herečka Olga, jeho manželka. Opomineme-li drobné neshody v jejich vztahu, probíhá jejich život celkem normálně. Ovšem pouze do okamžiku, kdy Arthurovi za podivných okolností zemře otec, s nímž se už delší dobu nestýkal. Byl nalezen zastřelený v Budapešti, kde byl na dovolené. Od té chvíle má Arthur pocit, že vidí duchy. Nejedná se ale o duchy v pravém slova smyslu. Jsou to normální lidé, kteří jsou si ale k nerozeznání podobní. Otcův soused Otto je naprosto totožný s majitelem obuvnictví, kterého poznal v Budapešti, když tam odjel otce identifikovat. Svého známého herce Kurta zase podezírá, že se přestrojil za zaměstnance městských podniků, aby se vkradl do otcova domu pod záminkou odečtu stavu elektroměru.

Pod vlivem těchto událostí se rozhodne opustit svůj dosavadní život a stáhnout se do ústraní do otcova domu na venkově. Je přesvědčen, že se proti němu spiknul celý svět, že lidé kolem něj jsou jen najatí herci, dabléři, které kdosi platí. Jedinými reálnými lidmi jsou podle něj Olga a Otto, s nímž na venkově tráví veškerý čas. Olga se ho snaží přesvědčit, aby se vrátil do města, když ne do práce, tak aspoň k ní. Když ale zjistí, že má Arthur pletky s jistou blonďatou sousedkou, kterou považuje za jeho asistentku z divadla, neboť je jí k nerozeznání podobná, nechá ho být a začne žít se svým kolegou Kurtem.

Po delší době se Arthur opět objeví v divadelní kantýně. Ale ne proto, aby se vrátil do práce, jak se zprvu domnívají jeho dřívější kolegové. Chce si jen vyzvednout své auto, aby mohl najít Ottu, který záhadně zmizel. Zbyly po něm jen jisté katalogy s nabídkami dovolené, podle nichž usoudil, že bude zřejmě v Chorvatsku. Kromě toho chce Olgu zpátky. A ta také nakonec odjíždí do Chorvatska spolu s ním. Postupně se smiřuje s tím, že i ona vidí duchy. Servírka v jistém hostinci ve Švýcarsku je totiž také totožná s Arthurovou asistentkou a podobných dvojníků se pak na scéně objeví ještě celá řada. Dokonce i Arthur, který teprve v Chorvatsku zjistí, že i Otto byl pouze herec nasazený do jeho života, neboť tu vystupuje v roli nočního hlídače, nakonec Olgu opouští jakožto hotelový zaměstnanec.

Jde vlastně o černou komedii, jejímž tématem je noční můra lidské existence. Mezi rychlými a úsečnými replikami jsme svědky, jak se i experti na "problematiku identity" stávají herci svého vlastního života a svědky jakéhosi divadla světa, kde jsou všichni pouhými herci - potkávají dvojníky sebe sama, či někoho jiného.

Hra měla premiéru v listopadu 2005 v Theater Heidelberg v režii Anny Bermannové.