Fossils

Nel Crouch (Velká Británie)

FOSSILS (ZKAMENĚLINY)

2 m, 1 ž

„Nádherně vystavěný příběh o tom, jak jsme spojeni se svou minulostí, jak jsou naše životy formovány –už- neživými věcmi, které si v sobě neseme.“ Total Theater

Vanessin život je založený na racionalitě, vědeckých experimentech a důkazech. Není v něm prostě místo na hlouposti. Jenže když se na jedné fotografii z jezera Loch Ness objeví něco podezřelého, musí se pustit do velmi osobního výzkumu. Hra se ale mnohem více než na samotné hledání Lochnesské příšery zaměřuje na zásadní témata spojená se ztrátou otce a vyrovnáním se s křivdami minulosti. Vzniká tak intimní portrét mladé ženy pohybující se na hranici mezi racionalitou a absurdností, mezi emocionalitou a vědeckým odstupem.

Vanesse se život v šestnácti letech převrátil na ruby - její otec totiž beze stopy zmizel a od té doby žila v domnění, že rodinu prostě opustil. Když jsou ale ve Skotsku opět nahlášena pozorování bájné nestvůry, je Vanessa náhle zaplavena telefonáty. Její otec totiž zmizel poté, co se pokoušel monstrum objevit a vyfotit. Vanessa se nejdříve zdráhá, ale posléze přijme nabídku sepsat článek o otcově výzkumu. Sama tak zamíří k jezeru a pátrání po Lochnesské příšeře se postupně prolne s touhou po nalezení otce, vypořádání se s minulostí a snaze najít vnitřní smír.

Hra je psána netradiční formou. Je založena na dialozích prolínajících monologické části, vypravěčským principem doplněným přímou akcí a dialogy. Některé pasáže hry mají dle scénických poznámek přejít k hudebně-rytmickému zpracování.

Hra Fossils je zamýšlena pro tři herce, přičemž řada postav má být ztvárněna pomocí starých, plastových dinosaurů (hraček). Hra oceňované autorky a souboru byla velmi pozitivně přijata mimo jiné i na Edinburgh Fringe Festival 2016. Na jaře 2017 byla hra přenesena na Off-Broadway, NY.

Hra je vhodná pro mladé divadelní soubory a otevřena alternativnějším způsobům inscenování.