Forty Winks

Kevin Elyot (Velká Británie)
Forty Winks (Zdřímnout si)
4 m, 2 ž

Ve třech časových rovinách se odvíjí příběh milostného mnohoúhelníku, jehož podstatu se ovšem dozvídáme jen z mlhavých náznaků.

Den po pohřbu svého švagra, homosexuála Charlieho, se Diana přišla do hotelového pokoje rozloučit s Donem. Don je nervózní. Někdo je patrně v koupelně...

O týden dříve jsme svědky, toho, jak se Don, někdejší Dianina láska, po letech setkává v jejím domě s ní i Dianiným manželem Howardem a jeho bratrem Charliem. Howarda s Donem spojuje traumatická událost ze středoškolských studií. Howard využil Donova poklesku (ukradl knihu) a rozšířil o něm, že je notorický zloděj. Tato zpráva zdrtila Donovy rodiče a spolurozhodla o Donově neusazeném životě. Tak se patrně Howardovi podařilo získat Dianu. Kromě Diany však Dona, jak se zdá, miloval a dosud (platonicky) miluje i Charlie.

Diana čeká na čtrnáctiletou dceru Hermii, která trpí syndromem blízkým narkolepsii. Po jakémsi incidentu v parku Hampstead Heath pořád hovoří o jakémsi andělovi, muži, který s ní mluvil a který se jí zjevuje. Když Hermie nakonec přijde, je ve stavu, který nedovoluje, aby jela s rodiči na koncert. Don se nabídne, že s ní zůstane doma a pohlídá ji.

Vracíme se zpět do hotelového pokoje o týden později. Diana odešla a ukáže se, že v koupelně se ukrývala právě Hermie. Každou chvíli upadá do bezvědomí, ale z jejích naléhavých otázek a Donových odpovědí pochopíme, že Charlieho zabil úlek z toho, co po návratu z koncertu viděl (patrně mezi Donem a Hermií).

O šestnáct let později Don znovu navštíví verandu domu, kde zastihne spícího Howarda v křesle a ochrnutého na půl těla. Dozvídáme se, že Diana Howarda opustila a znovu se vdala. Že Hermie v sedmnácti letech porodila holčičku Celii, která jako by jí z oka vypadla. Její nemoc prý přestala po strýcově pohřbu. Don nyní pracuje pro UNICEF (!).

Elyotovu hru nelze číst ve stejném klíči jako většinu britských autorů poslední doby. Jeho realismus má v sobě vždy kus osudovosti, poznamenání něčím, co je mimo dosah a schopnosti řešení hrdinů. Spousta událostí je záměrně nedořečených - podobně jako v životě se málokdy dobereme pravdy o té které události, ale vždy ji vidíme jen interpretovanou skrze osobní pohledy jednotlivých aktérů.

Hru poprvé uvedlo Royal Court Theatre v Londýně v říjnu 2004.

jh, js