Fehér buzogány avagy Végre van megoldás

Stanislav Jiránek, David Nejedlý

BÍLÝ PALCÁT aneb KONEČNĚ ŘEŠENÍ

5 m, 1 ž, herci hrají 21 postav

Komedie vtipně a s nadhledem zpracovává aktuální problematiku romské menšiny a zároveň hnutí skinheads na pozadí příběhu o socích v lásce a o soužití různých sociálních i etnických skupin. Dynamika textu je již v hereckém obsazení - šestice protagonistů hraje dohromady 21 rolí, a to často v bleskových intervalech mezi jednotlivými převleky. Hra pracuje s funkčním opakováním některých pasáží, využívá strohou, ale účelnou scénografii.

Úvodní scéna je krátkým prologem, kde bílá babička i romská babička v jedné osobě vyprávějí střídavě svým vnoučatům (bílá Jaromírovi a Všebojovi, romská Ferovi a Arpádovi) pohádku, každá po svém, jde o retrospektivní návrat do dětství hlavních postav.

Po letech se s postavami opět setkáváme. Jaromír je hezký skinhead, hlásající „čistou pravdu", pracuje jako bachař, chce být kriminalistou. Všeboj je prostý, naivní a poněkud nerozhodný, přátelí se s bílými i Romy a právě opustil věznici, kde ho lákal Jaromír ke členství v pravicově radikálním spolku Bílý palcát. Na druhé straně Fero se živí drobnými krádežemi, které mu vydělávají v zástavárně, kterou pravidelně navštěvuje se Všebojem, jehož vždy finančně podvede, Arpád je vzdělaný a moralizující Rom - intelektuál. Ženským a hybným elementem hry je studentka sociologie Věra Malá, která se zamiluje nejprve do vzdělaného Arpáda, poté do Jaromíra. Dalšími postavami jsou např. prostitutka Aranka, agresivní skinheadka Horymíra a množství dalších epizodních postav (zástavárník, svatebčané, členové Bílého palcátu, bezdomovec atd.).

Scény ze zástavárny se střídají s parodickými scénami ze schůzek a výcviku mladých skinheadů (mladí radikálové např. pletou české vlajky). Věra vypráví průběžně divákům své trable s láskou a s dilematem, má-li navštívit s Arpádem romskou svatbu a poznat jeho rodinu, či zda se stát po vzoru Jaromíra členkou Bílého palcátu a navštívit jejich taneční zábavu - nakonec stihne obojí. Aranka je marně zamilovaná do Arpáda. Střídavě bílá i romská babička má funkci důvěrnice zamilovaných - pro Jaromíra na jedné straně, Aranku na druhé straně. Události směřují k závěrečné peripetii - Jaromír s Arpádem se kvůli Věře poperou a během souboje vyjde najevo, že jsou oba homosexuálové - bitka se promění v objímání. Věra nevěří svým očím.

Hra končí epilogem - Arpád s Jaromírem se krmí navzájem zmrzlinou v cukrárně, Věra je těhotná neznámo s kým a Všeboj s Ferem jsou zase v zástavárně.

Hra byla uvedena jako inscenované čtení v rámci projektu 8@8 divadla Letí v prosinci 2011:

http://redakce.scena.cz/index.php?d=1&o=1&c=15674&r=2

Hra byla oceněna čestným uznáním v soutěži o Cenu Alfréda Radoka za rok 2007.