Fantómnyje bolji

Vasilij Sigarev
Fantómnyje bolji (Fantómové bolesti)
2 m, 1 ž

Tramvajové depo, noc. V jednom opuštěném vagónu se potkávají nový brigádník, student Dmitrij, a stálý obyvatel, somrák a alkoholik Gleb. Gleb zasvěcuje nováčka do místních záležitostí. Vypráví příběh ženy jménem Olga a zaměstnance depa, jejího přítele Vovy, kterého před třemi lety přejela tramvaj. Našla ho Olga osobně, po mnoha hodinách od nehody, když mu už vylité vnitřnosti přimrzly k silnici. Znovu se pak Olga v depu objevila až po nějaké době. Chovala se, jako by se nic nebylo stalo. Každého muže považovala za Vovu - každému nosila jídlo a na divan kladla čisté prostěradlo, jako to měla ve zvyku za jejich společného soužití. Místní toho rádi využívali, dokud se to nedoneslo na policii, což na chvíli tuto zavedenou praxi zastavilo. Ovšem v současné době je opět vše při starém.

Gleb se uvolí přepustit pro tuto noc Olgu Dmitrijovi a upozorňuje, aby na ni nezkoušel žádné zvrhlosti.Vše probíhá podle předpokládaného scénáře - Olga Dmitrije pokládá za Vovu - jenže Dmitrij ji nechce zneužít, ale pomoci jí.

Když se Gleb vrací, mlsně se ptá, jak to šlo. Dmitrij ale před ním zatarasí dveře lopatou. I tak se Gleb dostane dovnitř a dojde k potyčce. Dmitrij Gleba škrtí a ten ho bodne. Stav obou se zdá vážný a vyplašená Olga vyběhne pro pomoc.

Z okna pak Gleb a Dmitrij vidí, jak Olga vběhne pod tramvaj. Nebo ne? Všechno je v pořádku - vidí ji! A k ní se připojuje brýlatý básník - Vova a odkudsi ještě přibíhá děvčátko se stuhami ve vlasech a všichni vzlétají k nebi. Dmitrij pláče dojetím. Svítá.

Tématem je lidská bezcitnost a nesolidarita s utrpením druhého a také nemožnost poskytnout trpící duši pomoc. Východiskem z utrpení je pak až smrt - zde spíš rána z milosti - která otevírá prostor pro naději na posmrtné štěstí.

Předností textu je jazyková charakteristika postav, kresba prostředí a působivý zlom nálady - z lehkého veseloherního tónu do tragiky.

ab