Falling Angels

Heiki Kujanpää, Sami Parkkinen, Heiki Huttu-Hiltunen (Finsko)

FALLING ANGELS (PADLÍ ANDĚLÉ)

4 m, 2 ž

Finská hra o nemožnosti skloubit rodinný život a tvorbu. Příběh básnířky Aily a básníka Lauriho se odehrává ve dvou časových rovinách, které se pak dále ještě štěpí. Centrem, pevným bodem hry je rovina současnosti, v níž Aila připravuje Lauriho životopis. Před poslední fází váhá s dokončením: tehdy přichází její dcera Helena, aby nasbírané materiály pomohla třídit - a zároveň pomohla matce vyrovnat se s problematickou životní situací, zvládnout vzpomínky a také dozvědět se něco o svém zvláštním otci. Osudy jejích rodičů tak začnou na scéně (ve zmíněné druhé rovině) ožívat. Dozvídáme se o Ailině slibné kariéře i o jejím fatálním setkáním s o dost starším Laurim. Lauri kvůli ní opouští rodinu a zcela jí převrátí život. Zatímco všichni jí tohle soužití rozmlouvají, Aila je šťastná, Lauriho miluje a je mu - byť za cenu opuštění vlastní kariéry - dokonalou chápající manželkou. Do jejich života plného úniků (z města, z reality) neustále zasahuje rodina, vydavatelé a další, kteří se snaží Ailu přesvědčit, aby nestabilního Lauriho, u nějž se silně projevuje duševní porucha, opustila. To také Aila nakonec dělá a rozvádí se s ním. Lauri zahyne při dopravní nehodě. Během celé hry se obě pásma střídají, z vyprávění se přechází do „předehrávání", v některých pasážích matku zastupuje sama Helena, postavy vystupují z rolí, komentují, jeden herec má předepsáno více rolí (vyjma ústřední dvojice). Hra tak působí jako dokumentární pásmo o životě skutečného básníka. Je vystavena prakticky z mikroscén, nepsychologicky, spíše obrazově. Struktura hry je vlastně lyricko-epická - „vyprávěcí pasáže" střídá velké množství Lauriho i Ailiny poezie, jejíž motivy se pak zrcadlí v celku textu. Významnou roli zde také hraje krajina a místo, kde se příběh odehrává.

Hra měla premiéru v březnu 2005 v divadle Q v Helsinkách.

Hra je k dispozici v anglické i finské verzi.