Duck

Stella Feehily(ová)

KAČENA (Duck)

přeložila Zdeňka Brandejská

3 m, 3 ž

Cat a Sophie je něco kolem dvaceti, a přestože je každá jiná, jsou to nejlepší kamarádky. Cat pracuje jako servírka, má trochu mafiánského přítele Marka a příliš se jí nezamlouvá, že jí kvůli jejím údajně velikým nohám dal přezdívku Kačena. Sophie chodí na vysokou, ale trochu to fláká a hlavně si vůbec nerozumí s matkou. V nehostinném, drsném a místy bizarním prostředí dnešního Dublinu tak obě přežívají, jak se dá, a někdy mu i vzdorují, ovšem každá po svém. Zatímco Cat jedná spíše impulzivně, třeba když ze vzte­ku zapálí Markův jeep, Sophie se spíš snaží teoreticky pojmenovat ‚jistá bezpráví‘, kterým obě čelí (např. manipulace ze strany mužů).

Hra střídá několik městských prostředí: ulice, bar, různé domácí interiéry. Je sledem dvaceti nedlouhých, komorních scén ze života obou dívek. Určitá linie přátelství obou dívek, které v Kačeně vyznívá téměř jako jediný hodnotný vztah, je prokládána výjevy, ve kterých se dívky konfrontují se svým nejbližším okolím: Cat a Mark, Cat a její postarší milenec Jack, Cat v domě rodičů, Sophie s matkou apod. Jedná se o kritický po­hled na svět nejen dospělých, ale i jedinců dívkám generačně spřízněných. Hra užívá současný nespi­sovný jazyk, často ve formě krátkých, úsečných vět. Tím, že nelpí na literárnosti, vyzývá ke stylovému režijnímu pojetí, místy se blíží až groteskní poloze. Hra zřejmě osloví převážně mladé publikum, na obecnější rovině pak sympatizuje s úsilím prosadit si a uskutečňovat život dle vlastních představ.

Hra obsahuje nejméně třináct rolí, ale doporučuje se uplatnit princip obsazení více rolí jedním hercem/he­rečkou, takže nakonec postačí pouze tři herci a tři herečky. Představitelky ústředních postav Cat a Sophie zůstávají u jedné role.