Duchovní smrt v Benátkách

Sdch (Miroslav Vojtíšek)

DUCHOVNÍ SMRT V BENÁTKÁCH

2 m (dalších 9 postav převážně mužských, dva motýli, jeden lev)

dramatická mortalita jako podobenství o zániku maskulinity

Benátský Baronet, jehož denní náplní je uskutečňování všemožných excesů a charakteristickým jazykovým projevem spílání městu ztělesňujícímu morbiditu urbanismu – rodným Benátkám, zatouží zažít vlastní smrt. Lokajem Lubomírem přivolaný oboupohlavní Smrt/ka ho však upozorní, že smrt nelze bohužel reflektovat, a proto doporučí Baronetovi pouhou smrt duchovní. Tu mu zprostředkuje ředitel Brněnského národního divadla bratří Mrštíků a provedou Anděl duchovní smrti a Ďábel bez přívlastku. Ukáže se ovšem, že duchovní smrt se v praxi podobá fyzickému ochrnutí, z něhož může být vysvobozen pouze dotykem dvou bytostí, jimž se však bude poté podobat. Baronet po delším vnitřním boji nakonec tyto dvě postavy – Kašpara a Ženu - přivolá a stane se něčím mezi tím: směšným opěvatelem Benátek a podváděným otcem rodiny, trpícím pod pantoflem.

Vítězný text anonymní soutěže o Cenu Alfréda Radoka za rok 2013 je dílem vítěze soutěže za rok 2012. Znovu se jedná o dílko svrchované fantazie, jazykové virtuozity a neotřelých aluzí, původně určené pro loutky.