Der Mann ohne Vergangenheit

Aki Kaurismäki (Finsko)

DER MANN OHNE VERGANGENHEIT (MIES VAILLA MENNEISYYTTÄ - MUŽ BEZ MINULOSTI)

scénář

Na cestě za prací je dřímající muž na nádraží ve velkoměstě okraden a brutálně zmlácen, v důsledku čehož ztratí paměť. Ocitá se na pokraji společnosti, ztrácí manželku (nepamatuje si ji), nemůže najít práci (nemá občanský průkaz a např. číslo konta, ani jedno si totiž nemůže zařídit, protože nezná své jméno). Na své cestě zpátky do normálního života (muž zjišťuje, že umí svářet, pomůže doručit peníze bývalým pracovníkům zkrachovalého podnikatele, který se pak zastřelí, je svědkem bizarního přepadení banky na pokraji bankrotu) potkává pracovnici charity a oba se do sebe zamilují. Muž začíná nacházet nové hodnoty, objevuje skryté vlohy, zorganizuje např. koncert skupiny pro bezdomovce.

Jde o portrét člověka, který se znenadání ocitne na dně společnosti a snaží se z této situace vlastními silami dostat. Tematicky je volným pokračováním filmu Mraky odtáhly a předchází již temnějšímu snímku Světla v temnotách. Hlavními tématy zůstává boj o lidskou důstojnost, nezaměnitelný úsporný „suchý" humor, ale i melancholie, blízké např. němým filmům (stručné repliky postav, výrazové herectví, důraz na celkovou atmosféru), cit pro osudy solitérů, kterým se náhle zkomplikoval život a kterým se nedaří zařadit do „normální" společnosti. Jak poznamenal německý časopis FAZ, „Kaurismäki to vše neinscenuje, nýbrž vykresluje pomocí kamery".

Scénář je k dispozici v německém překladu, v Německu byl film poprvé zdramatizován ve Státním divadle v Drážďanech v lednu 2005.