Der Kick

Andres Veiel – Gesine Schmidt (Německo)

KOPANEC (DER KICK)

přeložil Michal Kotrouš

min 1 m, 1 ž (libovolný počet herců)

hra podle skutečné události

V noci z 12. na 13. července 2002 byl v obci Potzlow v bývalé NDR zavražděn šestnáctiletý Marinus Schöberl. Pachateli tohoto brutálního činu byli tři o něco málo starší chlapci (23, 17 a 17 let), s nimiž se Marinus poměrně dobře znal. Pod vlivem alkoholu se chlapci do Marinuse celý večer naváželi a mlátili ho. Když byl jeho stav natolik kritický, že bylo nezbytně nutné zavolat záchranku, z obavy před trestem se ho raději rozhodli zabít, vlastně popravit - stylem, který viděli v jednom filmu o radikálních pravičácích. Po nalezení zakopané mrtvoly byli pachatelé odsouzeni k trestu odnětí svobody v rozmezí 8 až 15 let.

Hra je vystavěná jako sled soudních výpovědí bratrů Schönfeldových, jejich rodičů, Marinusovy matky a dalších zúčastněných, např. vyslýchajících policistů. Je z nich zřejmé, že oba bratři měli s násilím už předchozí zkušenosti, starší z nich byl dokonce ve vězení. Otevřeně se hlásili k pravicovým extrémistům. Marinus o sobě toho večera na jejich popud musel prohlašovat, že je žid. Měl vadu řeči, byl hip-hoper. Bratři Schönfeldové prý proti němu ale vlastně nic neměli, postoj třetího pachatele zůstává neznámý. U soudu vypovídali dospělí svědkové, kteří tragickému případu nezabránili. Celá vesnice, oběť i viníci, se navzájem všichni znali. "Neměli po ruce nějakého přistěhovalce, vůči němuž by ventilovali svoji agresivitu a zášť, proto donutili svého známého, aby řekl, že je žid, aby měli záminku," tolik obžaloba. "Chtěli ten večer někomu naflákat, tak to holt dneska mezi mládeží chodí," tolik starosta obce.

Hra ovšem jde dál a popisuje z výpovědí kořeny agresivity ve vsi, již rodiče a prarodiče se stejně jako jejich děti a vnoučata opíjeli do němoty a ztratili životní energii a iluze. Za války byly konfrontování s polskými gastarbajtry, po válce v NDR s násilnou kolektivizací, po pádu Zdi s dravým kapitalismem, který do vsi vtrhnul ze Západu. Vždy se do obce nahrnulo "něco nového" - a vždy se to řešilo alkoholovou rezignací nebo agresí. Paradoxně jak viníci, tak jejich rodiče byli sami přistěhovalci, kteří se do vsi dodatečně nastěhovali.

Hra byla uvedena v Eliadově knihovně (Divadlo Na zábradlí) formou scénického čtení v říjnu 2012. Repertoárovou českou premiéru pak měla v Činoherním studiu v Ústí nad Labem v lednu 2015.