Der Biberpelz

Gerhart Hauptmann (Německo)

DER BIBER PELZ (BOBŘÍ KOŽICH)

8 m, 4 ž, dítě

zlodějská komedie

Zima 1880, vesnice kdesi u Berlína: pradlena Wolffová je pevně rozhodnuta, že přinese sobě a své rodině blahobyt. Aby zlepšila rodinný příjem, nejsou jí proti srsti ani drobné krádeže a malé podrazy. Pro své pletichy snadno získá i flegmatického manžela a dvě předčasně vyspělé dcery. Neřeší špatné svědomí, protože oběti jsou bohatí lidé a musí se „bohatým brát a chudým dávat“. Takže je na saně naloženo dříví na otop, které patří rentiérovi Krügerovi a které nechala z lenosti ležet její dcera přes noc venku. Za nejasných okolností zmizí ovšem i Krügerův kožich. Takže lodník Wulkow, který od Wolffové občas kupuje upytlačenou zvěřinu, chodí v novém kabátě. Místní radní, samolibý baron von Wehrhahn, chce zajistit pořádek a krádež objasnit. Myslí si, že má mnoho známých, avšak Wolffová má dobré konexe a tahá ho za nos. Podaří se jí znemožnit baronova špicla Motese, které ho má stále v patách. Ona sama zůstane až do konce bez stínu podezření.

Autor vycházel z postaviček svého rodiště, vísky Erkner. Hra byla uvedena v Deutsches Theater Berlin v září 1893, velkého úspěchu se dočkala zejména inscenace Wiener Deutschen Volkstheater v roce 1897 a od roku 1950 je nejvíce uváděnou Hauptmannovou hrou. Hlavní postava „Matka Wolffová“ a její vlastní definice sociální spravedlnosti působí sympaticky např. neúnavným úsilím o společenský vzestup – autor napsal volné pokračování hrou Der rote Hahn (Rudý kohout, 1901).

Chystáme nový překlad.