Demokracie

Michael Frayn (Velká Británie)
DEMOKRACIE (DEMOCRACY)
z angličtiny přeložila Jitka Sloupová
9 m

Hrou z loňského repertoáru londýnského Královského národního divadla, která byla úspěšně přenesena do West Endu, pokračuje její autor v linii politických her z historie 20. století, zahájenou slavnou Kodaní.

Demokracie - zvláštní příběh Willyho Brandta, charismatického antifašisty a prvního levicového západoněmeckého kancléře, a jeho „osobního špiona" Güntera Guillauma, jehož odhalení nakonec způsobí Brandtovou rezignaci, je dramatem dvou zcela rozdílných mužů, jež svedl dohromady osud ve chvíli, kdy se lámala historie.

Brandt přijímá svůj kancléřský úřad a z galerie bonnského Spolkového sněmu přihlíží Guillaume, „spící agent" Stasi, který poslední desetiletí strávil jako drobný funkcionář Brandtovy SPD někde ve Frankfurtu. K překvapení svého velícího důstojníka Kretschmanna i celé Stasi je Guillaume povolán do Bonnu, aby zde jako „muž z lidu", který ve straně začal od píky, pracoval přímo v úřadu spolkového kancléře.

Dialogy Guillauma s Kretschmannem tvoří osu hry - Brandt a všechny ostatní (výhradně mužské) postavy vystupují v krátkých, ale velice hutných a výrazných scénách, jež Guillaumovo skládání účtů velícímu důstojníku ilustrují.

Guillaume používá masku podlézavého snaživce dlouho neúspěšně, teprve náhodné osobní setkání s Brandtem, kterému jeho spolupracovníci předhazují „odtrženost od mas", ho přiblíží cíli. Navzdory tomu, že ho Brandt nesnáší, se stane přímým kancléřovým spolupracovníkem, člověkem, který organizuje jeho volební kampaně - jako Sancho Panza slouží tomuto politickému Donu Quijotovi. Brandt prosazuje východní smlouvy, které znamenají první průlom do železné opony, a díky Guillaumovým informacím o povaze Brandtových záměrů, jsou tyto smlouvy přijaty i na východě. Brandtova kancléřská dráha má své vrcholy i krize, v nichž se odráží jeho složitá povaha. Guillaume se mu stále více přibližuje, stává se jeho stínem - aniž by tušil, že jeho odhalení visí celou dobu na vlásku. Německá tajná služba o přítomnosti agenta Stasi ví od samého počátku, jen ho vinou chybné interpretace svých informací dlouho nedokáže identifikovat. Když se tak ovšem stane, je pouze otázkou času, kdy se jeho existence stane politickou rozbuškou. Brandt je vývojem skandálu přinucen odstoupit, Guillaume je po letech strávených v západoněmeckém vězení vyměněn za východoněmecké politické vězně a vrací se do NDR. Oba muži se ještě jednou octnou ve stejný čas na stejném místě - Brandt je hrdinou oslav pádu berlínské zdi, Guillaume jejich anonymním divákem.

V zákrutech napínavé zápletky se pohybují výrazné, svými motivy a charaktery ostře odlišené postavy, a nad ní se klene zamyšlení nad vlastností, která je silou i slabostí demokracie - důvěrou v lidi.

Autorův komentář, který hru doprovází, vydatně cituje historické prameny, dokumentující, že tento podivuhodný příběh je věrný skutečnosti až do překvapivých detailů.

jsl