Das fliegende Kind

Roland Schimmelpfennig (Německo)

LÉTAJÍCÍ DÍTĚ (DAS FLIEGENDE KIND)

z němčiny přeložil Petr Štědroň

3 m, 3 ž

Hra připomíná stavbou antické drama – chór tří můžu a tří žen (40 až 60 let vypráví, rekonstruuje, komentuje děj, v němž jde o tragickou nehodu, při níž zemře malé dítě. Tři ženy pronášejí věštby, pracovníci městských kanalizací jsou pod ulicí znepokojeni, vina rodičů se vznáší nad scénou v podobě písně, Opět jde o typický autorův rukopis, poetické pasáže se střídají s těmi drsnými, skutečnost střídá fantazie a sen a ze střípků výpovědí chóru tak vystává velká vina a špatné svědomí, jež nesou rodiče dítěte.

Když jdou rodiče s dětmi se svítilnami nocí, musí být opravdu úplná tma. Jde o každoroční průvod, o společnou akci, kde není nouze o malá dvojčata a „zdvojené děti“ a naopak o neúplné rodičovské páry, které si zde rády poklábosí a seznámí s ostatními. Táhnou menší děti a postrkují větší.. Nikdo si bohužel nevšimne, že jedno dítě se vrací zpět do tmy, protože ztratilo oblíbené autíčko... A otec jede autem moc pozdě z bohoslužby ke svým blízkým, kteří jsou v průvodu. Výsledkem je černé auto, pomalu jedoucí ulicí. Co to skončilo na ulici pod koly? Bylo to dítě, co létá? Aby toho nebylo málo, viník se předtím sblížil s matkou dítěte. Nebo to byli přátelé, kteří jeli před ním?

Hra vznikla na zakázku vídeňského Burgtheateru, kde měla premiéru v únoru 2012. Tato inscenace byla jako jedna ze sedmi finálových inscenací pozvána na přehlídku nejlepších německojazyčných inscenací Stücke 2012 v Mülheimu.