Cena facky aneb Gottwaldovy boty

Karel Steigerwald

CENA FACKY aneb GOTTWALDOVY BOTY (cimbálmuzikál)

8 m, 5 ž, dětiNa motivy povídkové knihy Josefa Holcmana Cena facky.
Slovácko padesátých let minulého století a Slovácko dnes. Násilná kolektivizace a proklamovaný antikomunismus současnosti. Viníci a soudci. Odsouzení i nepotrestaní. Silné příběhy pevných i méně ztepilých slováckých charakterů. Karel Steigerwald napsal svou nejnovější hru na podkladě jímavé povídkové knihy zlínského soudce a spisovatele Josefa Holcmana Cena facky. Rámec dramatu akcentuje také příběhy nechvalně známé uherskohradišťské věznice, a to nejen z pohledu osudů vězňů. Košatý děj popsal výstižně Richard Erml v recenzi v Divadelních novinách:

"V Ceně facky se mladík řečený Tydlitát z perzekuované rodiny vnutí do cimbálové kapely složené z místních komunistů, aby pomohl usvědčit někdejšího estébáka, mučícího politické vězně. Časově jsme na přelomu tisíciletí, kdy kulminovala neschopnost dostat obviněného někdejšího podporučíka StB Aloise Grebeníčka (a otce tehdejšího předsedy českých komunistů) před soud. Ten zemřel v roce 2003, aniž se k soudu dostavil, jeho případ tedy zůstal otevřený. Fakt, že se obžalovaný několik let úspěšně vyhýbal soudnímu řízení, však není situace dramatická, nýbrž absurdní. S tím si ale autor těžkou hlavu nedělá a absurditu stupňuje: mladý Tydlitát zjistí, že kapela je kamufláž, nikdy vlastně nehrála, jako podobenství stranické buňky má jiné poslání než hudbu. Antikomunista Tydlitát s komunisty popíjí, ochutnává klobásku a pátrá po mučících Gottwaldových botách, do kterých se pouštěl elektrický proud. Je však stejně bezmocný jako pošťačka pokoušející se předat soudní obsílku. A ke všemu prožívá vztah ke Grebeníčkově dceři Mirce, která upřímně formuluje většinový názor ve společnosti: Co z toho máš za potěšení, být antikomunista? Kyselej, samá stížnost, oni jsou veselí. Chlastají víno, hrajou falešně v kapele, ale smějí se, rádi jsou na světě. A co ty? Jen smrdíš tou nespravedlností, co ji tak nenávidíš."

Světová premiéra 21.6.2014 ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti.
"Závěr, v němž se tragikomedie zvrtne až do podoby postmoderní absurdity, šokuje svou bezvýchodností. Rychlíkova inscenace nového Steigerwaldova dramatu ve Slováckém divadle pravděpodobně vyvolá protikladné soudy, avšak jde o mimořádnou událost, a to nejen z hlediska divadelních kvalit."
David Kroča, recenze pro Český rozhlas Vltava
"Hra je sice podobenstvím, které si pohrává s konkrétními osobami a událostmi, ale především vypovídá o smrti, která všechny dostihne, a o velké skepsi z lidského počínání. "
Jana Machalická, Lidové noviny

Karel Steigerwald není naivně urputný Tydlitát, a přece se jako široko daleko jediný autor neustále pouští do boje s hydrou komunismu, byť si sám nejlépe uvědomuje jeho marnost: Komunismus se nikdy nevrátí, protože on nikdy neodešel. Copak nechápete, že kapitalismus, který jsme tady zavedli my komunisti, je pokračování komunismu jinými prostředky? Říká spokojeně ve hře Primáš alias Miroslav Grebeníček.

Richard Erml, Divadelní noviny 31.9.2014