Burried Child

Sam Shepard

POHŘBENÉ DÍTĚ (Buried child, 1978)

z angličtiny přeložil Jiří Popel

5 m, 2 ž

Hra proslulého amerického autora byla do češtiny přeložena Ludmilou Jánskou a vydána už dříve, brzy po své první publikaci, v roce 1982. Za tento text Shepard získal v roce 1979 Pulitzerovu cenu. Na světových jevištích patří tato hra i nyní, víc než 20 let po svém vzniku, k připomínaným titulům. U nás bylo Pohřbené dítě naposledy premiérováno ve Švandově divadle v roce 2003.

Text zachycuje proces „očištění od hříchů". Děje se na americkém venkově v blíže neurčené současnosti. Jde o záměrně hrubý pohled na nefungující systém rodinných vztahů, ze kterých se vytratila úcta, láska i tolerance. Potemnělost negativistického obrazu podtrhují drasticky naturalistické detaily jako chrchlání osmasedmdesátiletého alkoholika, který za celou dobu nevstane ze svého křesla, nebo ponížené škemrání dospělého syna Bradleyho, když se bez nohy plazí po zemi a žádá zpět svou protézu. Základ nenormální, od světa izolované rodinné sestavy tvoří rodičovský pár - Dodge, který svým sarkasmem terorizuje okolí, a racionální Halie, pravá vládkyně rodu, která se ale ze schůzky s místním farářem dokáže vrátit ovíněná a až druhý den ráno. Společnou domácnost s rodiči sdílejí synové Tilden a Bradley, oba mají přes čtyřicet, oba jsou nějak poznamenaní - Tilden je poraženec (přečin, i když za který byl vyhoštěn z cizího státu, zůstává nepojmenován) a Bradley, jednonohý invalida. Pro rodiče jakoby ani jeden z nich neměl cenu, prvým hrdinou je zemřelý syn Anselm.

Vysvětlením aktuálního stavu věcí je rodinná historie. Kromě idealizovaného Anselma skrývá ještě tabuizované tajemství mrtvého dítěte. Téma, o kterém se nemluví, ne doma, natož před cizími. Ti nejsou vítáni za žádných okolností.

Stagnují pořádky naruší příjezd Tildenova syna Vinceho, který se domů (domov je pro něj místem hezkých vzpomínek na dětství) vrací po mnoha letech. Zatímco on své příbuzné poznává, ti se tváří, že ho neznají. Dodge ho pošle koupit whisky. Jeho přítelkyně Shelly pak stráví noc v tomto domě, sama ve společnosti cizích mužů. Teprve ráno se vrací matka v doprovodu faráře a také Vince. Dochází ke střetu, při kterém Shelly vyprovokuje Dodgovu zpověď - ten se přizná, že zabil čtvrté Haliino dítě, protože nebylo jeho. V nastalé vzrušené debatě si nikdo nevšimne, že Dodge ve svém křesle umírá. Shelly opouští dům a Vince se rozhodne ujmout se moci. Dům prohlásí za svůj a rozhodne se zde „začít s čistým stolem".

Halie vyhlíží do kraje očištěného deštěm a konečně si všimne a zároveň sama sobě přizná, že na poli za domem, kam kdysi pohřbili zabité dítě, roste krásná úroda. V pozadí se se zabalenou mrtvolkou v náručí objeví Tilden. Halie uzavírá: „Je to zázrak, Dodgi. Ještě nikdy v životě jsem tu neviděla takovou úrodu. Možná za to může slunce. To bude ono. Slunce."

abj