Běží Žižka k Táboru

Viktor Baladrán

BĚŽÍ ŽIŽKA K TÁBORU aneb ODPUSTKY BUDOU!

10 m, 2 ž

naučná historická komedie

Historie je hlína a herci jsou blázni! Dejte bláznům do ruky hlínu, uhnětou vám něco směšného.

Komedie uhnětená pro silné národní povahy. Autor ve hře nahlíží s ironií a originální licencí na vážný historický úsek našich dějin. Překračuje zavedené klišé, že k některým symbolům se musí přistupovat s úctou, jako by to byla svátost nejsvětější. Jan Hus je popsán jako cholerik a milovník sázek, Zikmund je slizký neúspěšný pitomec, toužící zalíbit se Čechům, a pro získání koruny se neúspěšně šprtá češtinu. Církev si stojí tak, jak si opravdu i v dnešní době stojí u nás v Čechách - trochu trapně, téměř bez komentáře. Žižka je dobrotivý lupič a jeho spolubojovníci veselí troubové. Václav IV. je po mrtvici - a co může panovník po mrtvici státnického tvořit? Nic. I jeho manželka Žofie mu nasazuje parohy s bratrem Zikmundem. A je tu i chytrý židovský vynálezce a obchodník Pištík Šikula Sielberschtein, který svým vynálezem kola štěstí nahrazuje katolické odpustky, vozovou hradbou chrání husitské bojovníky a protetikou v podobě duhové kuličky umožňuje Žižkovi opět pohlédnout na svět oběma očima.

Hra je bezbožná, nikomu nefandí, nikoho neodsuzuje, nic nepředhazuje, jen je interpretům návodem k dobré zábavě, kterou by měli nabídnout divákovi. Všechno, co bylo smutné, hrdé, symbolické je tu zapomenuto. Je pouze to, co je na jevišti - a to je uhněteno blázny!