Arcadia

Tom Stoppard

ARKÁDIE

Přeložil: Jaroslav Kořán

8 mužů, 4 ženy

V jediné dekoraci (interiéry v Anglii jen zřídka podléhají módě) se tu střídají dvě salonní společnosti: jedna z let 1809 -12 a druhá současná. V obou se však zápletky milostné prolínají s vědou: spisovatelka Hana studuje v archivech lady Croomové dokumenty o vývoji zdejšího anglického parku, když ji vyruší příchod Bernarda, profesora literatury ze Sussexu, který chce v témže archivu nalézt důkazy pro svou fantastickou domněnku, že na panství Croomových došlo roku 1809 k souboji, v němž mladý Byron zastřelil manžela své milenky a podprůměrného básníka. Hanu fascinuje fenomén anglických parků: ničení starých pravidelných zahrad ve jménu Arkádie - "reálné rekonstrukce představ malířů rekonstruujících na plátně představy filozofů". Ztělesněním "genia loci" tohoto umělého ráje je pro ni skutečná postava poustevníka, jímž byla "osazena" poustevna uprostřed parku. Pátrá po jeho totožnosti a její ženská intuice ji zřetelně vede k lepším výsledkům, než rádobysenzační Bernardova hypotéza.

Divák má totiž možnost konfrontovat vývody obou badatelů s "realitou": Scény z počátku 19.století se střídají a posléze simultánně prolínají s peripetiemi jejich práce a vztahu. Hlavními protagonisty těchto retrospektiv jsou třináctiletá, geniálně nadaná dívka Thomasina a její mladý domácí učitel Septimus Hodge. Oba čeká bizarně tragický osud, ale zatím jsme svědky jejich vzrušujících výletů do hájemství vědy i rodícího se důvěrného vztahu. A také Septimových milostných "úletů", v jejichž tragikomickém průběhu hraje jistou roli i jeho "spolužák z Harrow a Cambridge", jistý lord Byron.

Střetání "reality" a pokusů o její rekonstrukci se podílí na nostalgickém ladění hry: literární věda i historická beletrie je tu nepřímo srovnávána s umělým světem anglických parků - je stejně jako ony spíše odrazem našich dnešních představ a tužeb, než přesným obrazem minulosti či dokonce vědou.