America, drugi deo

Biljana Srbljanović (Srbsko a Černá hora)

AMERICA, DRUGI DEO (GOD SAVE AMERICA)

6 m, 3 ž

Hra, jejíž původní srbský titul odkazuje ke Kafkově Americe, je výsledkem autorčina několikaměsíčního pobytu ve Spojených státech. Hrdina Karl Rosman - podobně jako Kafkova stejnojmenná postava Evropan s blíže nespecifikovanými kořeny - se tu vyrovnává s tlaky, které přináší dnešní život v americkém velkoměstě. Autorka ho zastihuje ve chvíli, kdy ztratil své dobře placené místo - a to ohrožuje celou jeho pracně vybudovanou identitu úspěšně integrovaného Američana. Je zřejmé, že v jejím zájmu se vzdal veškerých individuálních zájmů a kontaktů - s jedinou výjimkou, a tou je jeho přítel Daniel. Daniel se v Karlově prestižním bytě, získaném po dlouhém boji, schází se svou milenku Irene, ruskou imigrantkou. Karl se musí před Danielovou ženou Muffy dokonce vydávat za Irenina přítele... Rozpor mezi jeho skutečnou situací a zdáním, které musí vyvolávat (přiznat své problémy by bylo tak neamerické), zhoršuje Karlovu neurózu, jeho agresivitu posilují zejména absurdní pravidla amerického společenského života, kdy si dobře situovaní musejí svůj statut udržovat uplácením těch, kdo jim slouží: Karl odmítá kupovat drahé dárky portýrovi ve svém domě, dávat absurdně vysoké spropitné číšníkovi ve své restauraci a kupovat ve svém lahůdkářství prodavačkou vnucované předražené „novinky". V tragikomických střetech s těmito lidmi se však odhaluje i jeho vnitřní nejistota a samota: prostoduché prodavačce z lahůdkářství (další kafkovská postava) dokonce nabízí, aby s ním odjela do Evropy (a nakonec před ní prchá, když ta jeho nabídku přijme). K tragickému vyústění dospěje i Danielův poměr. Daniel se v Karlově bytě předávkuje kokainem a Irene mu nepřivolá včas lékařskou pomoc, protože se obává, že by byla bez papírů vyhoštěna. Karl se po Danielově pohřbu snaží sblížit s Muffy, ale ta mu vyčítá, že ji kdysi sám odmítl (teprve poté si vzala Daniela). Karlova situace se stává bezvýchodnou: z bytu je vypovězen, z restaurace vyhozen, jeho dluhy nabývají astronomických rozměrů. V jeho halucinacích (?) se stále vrací postava černošského teenagera, křižujícího kolejiště newyorského metra.

Po srbské premiéře v roce 2003 uvedl hru v režii Karin Baierové vídeňský Burgtheater na své velké scéně.

V agentuře je k dispozici srbský originál a německý překlad Mirjany a Kaluse Wittmannových