Absolute Hell

Rodney Ackland (Británie)

ABSOLUTE HELL (Absolutní peklo)

11 mužů, 12 žen, sbor

Jedna z bezmála třicítky her polozapomenutého dramatika Rodney Acklanda, zahájila svůj jevištní život v roce 1952 na jevišti londýnského Lyric Theatre jako absolutní propadák. Tehdy se ještě jmenovala Růžový pokoj. V Británii, procházející obdobím poválečného vzmachu, musela působit jako dramatikova rána do vazu: Konec války v Evropě a zejména počátek šestileté vlády labouristů, dodnes považované za zlomovou událost v moderních britských dějinách, tu byl nahlížen prostřednictvím osudů návštěvníků jednoho "drinking club" v londýnském Soho, dobového azylu pro všechny, kdo bez alkoholu nevydrželi do večera.

Drinking clubs byly oázou pohostinnosti a tolerance ve válečném Londýně. Scházeli se tu intelektuálové, válkou zchudlí rentiéři, zbohatlíci černého trhu, němečtí židovští emigranti i američtí a kanadští vojáci, aby zde u jednoduchého jídla mimo příděl a u sklenky whisky zapomněli na ohrožení a útrapy, kterým je vystavovala válka. A pokračovali v tom, i když válka skončila, nedbajíce toho, že jejich svět, jejich klub, symbolicky nazvaný "Vie en Rose", se pomalu hroutí vinou zásahu, který dostal při bombardování.

Absolutní peklo má třiadvacet jednajících postav - a svědčí o Acklandových kvalitách, že každá z nich se vryje divákovi do paměti svým jedinečným příběhem, vetkaným do složitého přediva dialogu, jevištního děje, přelévajího se scénou stejně přirozeně jako příliv a odliv, i do tématické výstavby hry. Pro tu jsou klíčové tři postavy: Krásná Elizabeth je přítelkyní otcovského Sigiho, rakouského zbohatlíka na černém trhu. Elizabeth ho opustí pro mladého amerického vojáka, který však vzápětí opustí ji, když se dá převelet do své vysněné Indie, země, kde chce nalézt mír duše. Vyprahlá Elizabeth, někdejší socialistka, je tak pohlcena vlastním životem a náklonností k alkoholu, že "nestihne" ve slavný den voleb 5.července 1945 jít volit "svou" Labour Party a zacpává si uši, když jí jiný americký voják přichází předat poslední zprávu od německé přítelkyně, která zemřela v již osvobozeném koncentračním táboře. Homosexuální spisovatel Hugh Marriner je Acklandovým alter egem, postavou zachycenou se stejnou směsí sardonie a soucitu jako ostatní. I jeho svět se rozpadá: marně se u úspěšného režiséra dožaduje přijetí svého válečného scénáře ke zfilmování, marně apeluje na citlivost lesbické literární kritičky, mužatky, která kdysi svou zdrcující recenzí způsobila jeho léta trvající "blok", marně se pokouší udržet si přítele, unaveného jeho letitým alkoholismem. A konečně je tu Christine, přezdívaná Královna Kristýna, majitelka klubu. Její milenec, ženatý americký důstojník, se právě vrátil k rodině ve Státech, a Christine hledá útěchu v alkoholu a bakchanáliích s americkými vojáky. Náhoda a osamělost na chvíli svede Hugha a Christine dohromady - jejich útočiště, "růžový pokoj" je však odsouzen k záhubě. "Vie en Rose" se postupně sesouvá, Hugh odchází za zásvitem naděje, Christine zůstává sama. V temném polozbořeném klubu se zpíjí a vykřikuje své protesty: "Peklo, absolutní peklo!"

Hra nabízí vynikající příležitosti celému jednomu velkému divadelnímu souboru. Formou klasické realistické hry se symbolickými přesahy se pokouší zachytit stav duše člověka druhé poloviny dvacátého století.