Arnošt Lustig
spisovatel
(1926-2011)
Ze studií na reálce, byl roku 1941 z rasových důvodů vyloučen, poté se vyučil krejčím. V listopadu 1942 byl poslán do Terezína; později poznal i další koncentrační tábory, Osvětim a Buchenwald. V dubnu 1945 jako zázrakem uprchl z transportu smrti (z Buchenwaldu do Dachau), a ukrýval se až do konce války v Praze. Během holokaustu přišel téměř o celou svoji rodinu, což jej hluboce poznamenalo, a tak se jeho díla už od prvních povídkových souborů zabývají právě tematikou Židů a druhé světové války.Od roku 1946 studoval na Vysoké škole politických a sociálních věd, začal také přispívat do novin a časopisů. Roku 1948 odjel do Izraele jako zpravodaj Lidových novin v izraelsko-arabské válce, po návratu pracoval jako redaktor Čs. rozhlasu, kde se velmi spřátelil a stal žákem F. R. Krause. Poté byl vedoucím kulturní rubriky týdeníku Mladý svět, byl i scenáristou Čs. filmu.V srpnu 1968 trávil Arnošt Lustig se svou rodinou a dalšími novináři a umělci dovolenou v Itálii. Zde se ráno 22. srpna dozvěděl o invazi vojsk Varšavské smlouvy v Československu. Do Prahy se už se ženou a dětmi nevrátili.[4] Nejdříve odjeli do Jugoslávie, kde působil v záhřebském filmovém studiu, poté žili v Izraeli, v roce 1970 se nakonec usadili v USA, kde Lustig od roku 1973 přednášel film, literaturu a scenáristiku na Americké univerzitě ve Washingtonu. V roce 1978 byl na washingtonské American University jmenován profesorem. V roce 1995 se stal šéfredaktorem české verze časopisu Playboy.
Přehled díla:
- Noc a naděje, 1957 – sb. povídek, 7 povídek inspirovaných vlastními zážitky autora v terezínském ghettu
- Démanty noci, 1958 – sb. povídek, obsahuje povídku Tma nemá stín, která byla podle scénáře, na kterém se A. L. rovněž podílel, v režii Jana Němce roku 1964 zfilmována a patří ke klenotům české kinematografie, Kniha povídek a novel Démanty noci byla vydána poprvé v nakladatelství Mladá fronta v roce 1958. V češtině a četných překladech pak vyšla ve světě ještě několikrát.
- Ulice ztracených bratří, 1959 – sb. povídek
- Můj známý Vili Feld, 1961 – novela
- První stanice štěstí, 1961 – povídky
- Dita Saxová, 1962 – novela
- Noc a den, 1962 – přepracovaný soubor již dříve vydaných povídek
- Transport z ráje, 1962
- Nikoho neponížíš, 1963 – sb. 4 povídek
- Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, 1964 – novela
- Vlny v řece, 1964 – souborné vydání několika jeho předchozích prací
- Bílé břízy na podzim, 1966; přepracováno jako Bílé břízy, 2008
- Propast:, 1966 - román
- Hořká vůně mandlí, 1968 – povídky
- Miláček, 1968 – román,
- Nemilovaná: Z deníku sedmnáctileté Perly Sch., 1979 – novela,
- Král promluvil, neřekl nic, 1990 – román,
- Tma nemá stín, 1991
- Velká trojka, 1991
- Dům vrácené ozvěny, 1994
- Dívka s jizvou, 1995
- Kamarádi, 1995
- Modrý den, 1995
- Porgess, 1995
- Neslušné sny, 1997
- Oheň na vodě: Povídky, 1998
- Dobrý den, pane Lustig: Myšlenky o životě, 1999
- Krásné zelené oči, 2000
- Odpovědi: Rozhovory s Harry Jamesem Cargassem a Michalem Bauerem, 2000
- Eseje: Vybrané texty z let 1965–2000, 2001
- 3x18 (portréty a postřehy), 2002 – autobiografie (spoluautor František Cinger)
- Zasvěcení, 2002
- Esence, 2004 – sbírka citátů
- O literatuře, 2006 – sbírka povídek (česky, německy, anglicky, francouzsky)
- Láska a tělo, 2009 (novela)
- Okamžiky s Otou Pavlem, 2010
- Případ Marie Navarové, 2010
Jsme tu pro vás
Aura-Pont, s.r.o.
tel: +420 603 265 067
email: aura-pont@aura-pont.cz