Vostrý Jaroslav


Jaroslav Vostrý (* 24. 1. 1931)

 

Profesor Jaroslav Vostrý je český dramatik, divadelní teoretik, historik, režisér, dramaturg, publicista, kritik, divadelní organizátor a pedagog. V letech 1952 až 1958 vystudoval pražskou DAMU v oboru divadelní věda a dramaturgie. Od roku 1956 působí také jako divadelní publicista a redaktor v časopisu Divadlo (později i jako jeho šéfredaktor). Od roku 1964 působil jakožto dramaturg Státního divadelního studia. V roce 1965 založil společně s Ladislavem Smočkem divadlo Činoherní klub, kde působil jako umělecký vedoucí. Od roku 1963 vyučoval na pražské DAMU, v době normalizace však byl nucen opustit Činoherní klub (1972) a od roku 1975 mohl na DAMU působit pouze jako externí pedagog. V letech 1976 – 1986 spolupracoval s Činoherním studiem v Ústí nad Labem, Divadlem Jaroslava Průchy na Kladně a s Východočeským divadlem Pardubice. V roce 1990 se vrátil jako ředitel do Činoherního klubu, kde působil až do roku 1993. Na DAMU se vrátil v roce 1987, v roce 1990 se stal docentem, v roce 1992 byl jmenován profesorem. V letech 1993 – 1995 byl rektorem Akademie múzických uměni v Praze, v roce 1995 založil katedru teorie a kritiky DAMU, jejímž vedoucím byl do roku 2000. Od roku 1996 je ředitelem Ústavu dramatické a scénické tvorby DAMU, kde v roce 2002 založil časopis Disk. V roce 2010 založil se svou druhou ženou Zuzanou Sílovou Scénologickou společnost. Je místopředsedou nejstarší české nadace – Hlávkovy nadace.

 

Dílo:

Výběr dramatizací, transkripcí, adaptací a her

1965 – Zločin a trest (dramatizace románu F. M. Dostojevského, spoluautorka Alena Vostrá)

1970 – Candide (dramatizace Voltairovy novely, spoluautoři Alena Vostrá a Jan Cziviš)

1971 – Vychovatel (adaptace hry J. M. R. Lenze Der Hofmeister)

1974 – Clavijo (přepis stejnojmenné Goethovy hry)

1975 – Komtesa a pěchotní důstojník (hra podle Lermontovovy novely Komtesa Mary)

1976 – Být královnou v Samandalu (volné zpracování Gozziho hry Zobeida, spoluautorka Alena Vostrá)

1978 – Idiot (dramatizace románu F. M. Dostojevského)

1978 – Dubrovnická komedie (na motivy dubrovnických anonymů ze 17. století)

1978 – Tři v tom (komedie dell‘ arte)

1979 – 80 – Lotos na mrazu (tragédie dell‘ arte)

1981 – Záviš z Falkenštejna (transkripce Hálkovy tragédie)

1982 – Salomena (transkripce Adámkovy tragédie)

1986 – Francesca di Rimini (transkripce Nerudovy tragédie pro rozhlas)

1987 – Pravdivá historie o třech mušketýrech, kardinálovi, mylady a d’Artagnanovi (podle Dumase)

1988 – Hra pro milující (transkripce Goethovy hry Stella)

1991 – Utrpení mladého Medarda (překlad a úprava Schnitzlerovy hry)

1991 – Orestés (přetlumočení Euripidovy tragédie)

1994 – Čachtická paní (hra)

1997 – Červený a černý (dramatizace Stendhalova románu)

1998 - Ideální manžel

2007 – Kryšpínův projekt (spoluautorka Zuzana Sílová)

Výběr teoretických prací a monografií

1964 – Člověk ve hře (studie o Leonidu Leonovovi)

1979 – Úvod do režie

1980 – Předpoklady herectví

1982 – Úvod do studia postavy

1982 – O hereckém představování

1983 – Proměny herectví

1987 – Ejzenštejnovy lekce divadelní režie

1989 – Dobrodružství tvoření

1990 – Drama a dnešek

1991 – Předpoklady hereckého projevu

1996 – Petr Čepek – Talent a osud

1996 – Činoherní klub 1965 – 1972

1997 – Zdeněk Štěpánek – Herec a dějiny

1998 – O hercích a herectví

2001 – Režie je umění

2008 – Obraz a příběh – Scéničnost ve výtvarném a dramatickém umění (spoluator Miroslav Vojtěchovský)


Zpět  |  Nahoru  |  Tisk

Česky / English