Josef Topol (* 1935 v Poříčí nad Sázavou)
- český básník a dramatik
- odmaturoval v r. 1953, poté se stal lektorem v divadle D E. F. Buriana. Při této práci studoval divadelní vědu (DAMU). Studium ukončil roku 1959. Od roku 1959 byl spisovatelem z povolání. Roku 1965 se stal režisérem a dramaturgem Divadla za branou, jehož byl spoluzakladatelem (spolu s osobnostmi jako byli Otomar Krejča, Karel Kraus, Jan Tříska, Marie Tomášová). V r. 1972 bylo toto divadlo zakázáno a J. Topolovi bylo zakázáno publikovat svá díla. Po roce 1972 měl několik zaměstnání a od roku 1977, kdy podepsal Chartu 77, pracoval až do roku 1989 v dělnických profesích. V tomto období pracoval též jako překladatel (pod jménem jednoho ze svých přátel) v Činoherním studiu Ústí nad Labem.
Dílo:
- hry: Půlnoční vítr, 1955 (hra inspirovaná Kosmovou Kronikou Čechů (Válka s Lučany), Jejich den, 1957, Konec masopustu, 1962, Kočka na kolejích, 1964 (touto hrou zahajovalo Divadlo za branou), Slavík k večeři, 1967, Hodina lásky, 1968, Dvě noci s dívkou aneb Jak okrást zloděje, psáno 1968 - 70, předpremiéra 1972, Sbohem, Sokrate!, 1976, Stěhování duší, 1985, Hlasy ptáků, premiéra 1989 v Divadle na Vinohradech.
- překlady: A.P. Čechov: Racek, Tři sestry (s K. Krausem), Ivanov (s K. Krausem), W. Shakespeare: Romeo a Julie, Euripides: Ifigenie v Aulidě.