Dramatická prvotina šéfa činohry Slovenského národního divadla Romana Poláka Kentauri obdžela prémii Slovenského literárního fondu za rok 2006. Přestože za své dramatizace románů a úpravy her klasiků sklízí již léta ceny kritiků, rozhodl se pro vlastní drama až nyní. Hru uvádí divadlo Astorka a Roman Polák se ujal i její režie.
Děj hry se odehrává v několika časových a tematických rovinách a poutavě ztvárňuje nedávnou předlistopadovou minulost i naši současnost. Groteskní odraz našeho světa obohacují bizardní postavy: Kentaur, kterého vidí pouze zvláštní, duchovně bohatý Herkules a „miliardářka" Klára. Divadelní prostředí doplňuje snaživý dramaturg Bobo a neúspěšný Herec, kteří po roce 1989 začnou podnikat.
Hra je novátorská z hlediska tématu, které se dosud na našich jevištích objevilo pouze výjimečně. Osobnostní konflikt umělce, který se po roce 1989 a pádu železné opony přizpůsobuje okolnímu světu se prolíná s generačním konfliktem otce a jeho dospělých dcer. Fatální odcizení uvnitř rodiny je dané nejen generačními rozdíly, ale i rozdílnými životními zkušenostmi, které nelze předat. Zdá se, jako by rodiče i děti žili v naprosto odlišných světech.
Sám autor o hře říká:"Jako praktický divadelník jsem kradl, kde se dalo. Je to příběh režiséra, který za socializmu zkouší Dürrenmattovu hru Návštěva staré dámy. Jeho vztah s třemi dcerami se částečně překrývá s příběhem Leara. Psal jsem o profesi, kterou ovládám. Mozaiku situací doplňují motivy z antiky. Důležitou roli ve hře hraje napětí mezi člověkem a zvířetem v nás. Do jisté míry jsme stále zvířaty , i když se snažíme sami sebe polidštit."