Mayenburg von Marius


* 1972 v Mnichově

dramatik, režisér

 

Narodil se v Iékařské rodině, po maturitě studoval staroněmeckou Iiteraturu na mnichovské univerzitě. Od roku 1992 žije v Berlíně, kde absolvoval čtyřleté studium "scénického psaní" na Vysoké škole pro umění (mezi jeho pedagogy patřil např. Tankred Dorst). Raný zájem o divadlo ho přivedl ke spolupráci se studentským divadlem a později s mnichovským divadlem Kammerspiele. V době berlínských studií absolvoval Ietní školu pro mladé dramatiky organizovanou londýnským Royal Court Theatre, proslulým jako líheň nové britské dramatiky, s níž pojí Mayenburga vnitřní spřízněnost.

Rozhodujícím divadelním zážitkem se pro Mayenburga staly návštěvy berlínského divadla Baracke. Tehdy poznamenal: "Nejsem sám. Tady jde o text, ale i o kontakt s divákem - ne o profilaci nějakého režiséra. Tady má člověk najednou pocit, že divadlo je úžasně prosté. Tady bych chtěl vidět Tvář v ohni." Tuto svou pátou a zatím nejvýznamnější hru však Mayenburg neviděl poprvé v Baracke, i když se tam mezitím stal spolupracovníkem dramaturgie. Zakladatel a šéf Baracke Thomas Ostermeier (dnes už vedoucí režisér berlínské Schaubühne) inscenoval Tvář v ohni "autenticky" za autorovy dramaturgické spolupráce v hamburské činohře. Tvář v ohni se pak rychle stala nejčastěji uváděnou současnou německou hrou. Ve svém předchozím díle experimentoval von Mayenburg v oblasti dramatické grotesky a zaujal zejména hrou o masovém vrahovi z počátku století, nazvanou jeho jménem Haarmann, v níž osobitou montážní technikou analyzuje duševní ustrojení zločince. Tuto dramatickou metodu uplatnil na vyšším stupni i v Tváři v ohni, "klinické diagnóze" jedné současné středostavovské rodiny.

Mayenburg byl od od roku 1999 dramaturg a domácí autor v Berliner Schaubühne am Lehniner Platz.

Hra Tvář v ohni byla oceněna: Kleist-Förderpreis für junge Dramatik (1997), Preis der Frankfurter Autorenstiftung (1998).

V roce 2008 se jeho hra Eldorádo dočkala krátké filmové verze.

 

Divadelní hry:

  • Messerhelden (Hrdinové nože, 1996, Orphtheater Berlin)
  • Fräulein Danzer (Slečna Danzerová, 1996)
  • Monsterdämmerung (Soumrak monster, 1997)
  • Feuergesicht (Tvář v ohni, 1997, Müncher Kammerspiele, 1998)
  • Parasiten (Paraziti, 2000, Deutsches Schauspielhaus Hamburg, 2000)
  • Haarmann (Haarmann, 2001, "akustická" inscenace v divadle Baracke, 1995)
  • Das kalte Kind (Studené dítě, 2002, Schaubühne am Lehniner Platz, 2002)
  • Eldorado (Eldorádo, 2004)
  • Turista (Turista, 2005, Schaubühne am Lehniner Platz, 2005)
  • Augenlicht (2006)
  • Der Häßliche (Ošklivec, 2007)
  • Freie Sicht (2008)
  • Der Hund, die Nacht und das Messer (Pes, noc a nůž, Schaubühne Berlin, 2008)
  • Der Stein (Kámen, 2008)
  • Perplex (Perplex, 2010, Schaubühne am Lehniner Platz, 2011)
  • Märtyrer, (Mučedník, Schaubühne am Lehniner Platz, 2012)
  • Stück Plastik, Schaubühne am Lehniner Platz, 2015)

Zpět  |  Nahoru  |  Tisk

Česky / English