Ich ersehne die Alpen - So entstehen die Seen


Händl Klaus (Rakousko)

TOUŽÍM PO ALPÁCH - TAK VZNIKAJÍ JEZERA (ICH ERSEHNE DIE ALPEN - SO ENTSTEHEN DIE SEEN)

přeložil Michal Kotrouš

1 m, 1 ž

dva monology

 

Olivie i Bruno chtějí, co nemají. Každý z nich ale žije v naprosto odlišném světě. Olivie se utápí ve velkoměstském horku a romantických představách o drsné přírodě. Alpský lesník Bruno touží po lidském kontaktu, ale stále zakopává o umrzlé výletníky. V horách se ti dva mohou potkat jen za naprosto bizarních okolností.

V prvním monologu Olivie odhaluje svou touhu být v Alpách. Je osamělá ve svém bytě, kde je příšerné horko a sucho, které ji ubíjí. Touží proto po chladu Alp, po oněch neznámých výšinách, po klidu a volnosti. Úpěnlivě k nim promlouvá, žádá je, aby se k ní vydaly, nemůže jich dosáhnout.

Druhý monolog pronáší osamělý lesník putující po ledových horách. Promlouvá v něm ke čtyřem mrtvolám umrzlých lidí, které v horách postupně najde. Odnáší si je s sebou, považuje je za své přátele, je s nimi šťastný, má je rád. Bohužel se mu je ale nepodaří přimět k životu, a tak je nakonec na pokraji vysílení pustí do jezera.

Autor, jak je pro něj typické, pracuje s tempem a rytmem replik, s celkovou sarkastickou a zároveň zneklidňující atmosférou, jež prosakuje mezi řádky a evokuje obě protichůdná prostředí ironicky strojenou, patetickou deklamací.

Hra byla uvedena v rámci přehlídky Steirischer Herbst ve Štýrské Hradci (Graz) v říjnu 2001 v autorově režii. U nás byla poprvé uvedena jako scénické čtení v rámci Palm Off Festu v říjnu 2019.


Zpět  |  Nahoru  |  Tisk

Česky / English