(*16. září 1905 Praha - +31. března 1980)
Básník, překladatel.
V. Holan se narodil v Praze, roku 1911 se s rodiči přestěhoval do Bělé pod Bezdězem. Od roku 1919 studoval pražské gymnasium, kde začaly jeho první literární pokusy. Po ukončení gymnasia (1926) byl přijat jako úředník do pražského Penzijního ústavu, kde byl zaměstnán 7 let. Pak odešel do penze a věnoval se pouze literatuře a poezii.
V letech 1933-1938 působil jako redaktor umělecké besedy Život. V letech 1939-1940 řídil program divadla E. F. Buriana.
Po válce odmítl katolickou církev a vstoupil do KSČ, v roce 1946 zveřejnil důvody tohoto kroku v Rudém právu. V březnu 1948 v dopise anglickým intelektuálům obhajoval únorový převrat.
Po roce 1950 ale začal mít problémy publikovat. To mu bylo povoleno až v 60. letech, kdy vydával sbírky, které psal tzv. „do šuplíku". Od roku 1948 do roku 1968 bydlel v tzv. Dobrovského vile (po emigraci Jiřího Voskovce získal po něm byt v přízemí, v patře s ním bydlel Jan Werich).
V roce 1968 byl jmenován národním umělcem.
Psát přestal v r. 1977, kdy zemřela jeho dcera.