Debris (Debris)


Dennis Kelly (USA)
DEBRIS
z angličtiny přeložil Pavel Dominik
1 m, 1 ž

 

Kouzelné slovo Debris znamená cosi jako zmetek, odpadek, šmejd - a přece v něm může být leccos kouzelného, fascinujícího. „Dobrý jméno. Zní francouzsky."

Celá tato absurdní hra o devíti scénách je montáží monologů obou sourozenců i jejich vzájemných dialogů, které se točí kolem odcizené podstaty světa, člověka, patologicky postiženého těmito vztahy, vztahů-nevztahů v citově deprivované rodině. Velmi mladí sourozenci žijí ve světě, který jim nabízí jen samé hrůzy. Tak, že to vše, co je potkává, berou jako realitu. Ale je to skutečně realita? Nebo jen směs představ, nočních můr a naivních přání. Zvláštním, skoro poetickým jazykem nám autor nabízí situace zcela patologické - trapně a hrůzně umírající matka, promyšlené sebeukřižování otce, boj sourozenců o přízeň úchylného staršího pána. Ve slovech sourozenců je ale stále cítit snaha nějak se v tom hrůzném světě orientovat, nalézt alespoň nějaký kontakt, ale veškerá snaha je marná.

V takovém světě Michael fascinovaně vzpomíná na to, jak zcela fascinovaně pozoroval rozvedeného muže, který se svým synem pojídá pizzu, aniž by promluvili jediné slovo - a přitom jim závidí. Poté sleduje synův kontakt s matkou, která jej střídavě laská a mučí. Touha po jakémkoliv lidském kontaktu přináší vzpomínku - ať už reálnou či nereálnou na Debrise. Michael jej našel polozmrzlého, umírajícího na hromadě odpadků, a když chlapec instinktivně našel jeho bradavku, aby z ní sál, uchová jej prostřednictvím bolesti a své vlastní krve naživu. Toto gesto, zoufalé volání po vztahu, lásce, užitečnosti, mu poprvé zprostředkovává nějaký cit. Autor sám o hře tvrdí, že vše, co se zdá nereálné, může být skutečným. Tento svět, stejně jako všichni jeho aktéři je jeden velký zmetek - a přece si zaslouží lásku a porozumění.

Hra měla českou premiéru v Dejvickém divadle v režii M. Krobota 16. ledna 2009.

jso


Zpět  |  Nahoru  |  Tisk

Česky / English