Chystáte po úspěšných hrách VODIČKOVA - LAZARSKÁ a ŽIŽKOV ještě nějaké pokračování série „místopisných" her?
Tak zatím se zdá, že to bude pražská trilogie, protože právě pracuji na textu, který nese název KARLOVO NÁMĚSTÍ a měl by být posledním v této řadě. Jestli tomu tak bude ale ukáže čas. KARLOVO NÁMĚSTÍ by mělo spatřit světlo světa začátkem března, jak jinak než v Komedii. Říkám tomuto cyklu pracovně „Pražské návštěvy" a konkrétní názvy a situování mají velmi konkrétní vazbu na pražská místa, ale je tomu tak především proto, že tento cyklus je určen pražskému publiku. Místopisné názvy totiž vytvářejí pro mé inscenace jakousi virtuální a atmosférickou scénografii, váží se na místa, která se každému Pražanovi okamžitě vybaví a která mají specifický esprit. V žádném případě se však nejedná o nějaký historický či kulturní exkurz do dějin Prahy.
Myslíte si tedy, že jsou tyto texty přenositelné i do jiného než pražského prostředí?
Ano, rozhodně, větší města by rozhodně našla paralely s těmito pražskými lokalitami, a dokonce si myslím, že by to bylo vhodné, aby tomu tak v případě dalších uvedení bylo. Nedokážu si představit, že by se třeba pro ostravské publikum hrálo s pražskými názvy. Příběhy jsou nadčasové a spojené pouze s městem či velkoměstem, jinak jsem přesvědčen, že mohou zdomácnět v kterémkoliv větším českém či evropském městě.
Můžete více přiblížit Vaši hru PARSIFAL?
Parsifal, jak je už podle názvu patrno, je parafrází slavné legendy o hledání grálu. Volně vychází ze středověkého textu Wolframa von Eschenbacha Parzival, který patří mezi nejucelenější, ale také nejhermetičtější zpracování tohoto tématu. Můj PARSIFAL je však samozřejmě textem moderním, který rozhodně není žádnou rytírnou. Hledání grálu, ostatně jako tomu bylo i ve středověku, je paralelou v hledání sebe sama, hledání vyšší existence, nesmrtelnosti atd. V mém provedení se jedná o jakousi zvláštní scénickou alchymickou báseň, která byla v jevištním provedení koncipována jako svého druhu operní činohra.
Co Vás zaujalo na známém příběhu Drákuly, jejž jste adaptoval do své hry NOSFERATU?
Dracula je příběh, která patří ve dvacátém století mezi světově nejproslulejší legendy vůbec. Je zvláštní, že právě tato postgotická krvesajská story získala takovou popularitu. Kromě mého obdivu k prvním filmovým zpracováním bylo právě tohle jedním z prvotních impulsů pro úvahy nad tímto textem. Přestože původní román neoplývá zvláštními literárními kvalitami, má v sobě něco, co provokuje již několik generací interpretátorů. Snažil jsem se tedy hledat tuto skrytou žílu. Protože je to dílo značně metaforické, objevili se mi zcela nové kontexty a souvislosti. Můj NOSFERATU tedy ctí základní příběh, ale rozhodně se vztahuje k osudům dnešního jedince a dnešní společnosti.
A co chystáte nového?
KARLOVO NÁMĚSTÍ. Zatím mi to stačí.